VINNÁ RÉVA PRIM

ranná odrůda se zelenými bobulemi. Bujné hrozny dozrávají již koncem srpna. Hrozen je středně velkého až velkého, poměrně kompaktního tvaru.
Bobule jsou velké, kulovitě elipsovité, jantarově žluté barvy, kdy na osluněné straně mají nádech dozlatova. Chuť bobulí je sladká s výrazně muškátovým aroma. Každá bobule obsahuje 1-3 semena. Plodnost je pravidelná. Odrůda Prim je odolná vůči houbovým chorobám a je vysoce mrazuvzdorná.

Požadavky pěstování
Půda: zahradni zemina, kompost - pH 6,6 až 7,2 neutrální
Světlo: slunné stanoviště
Zálivka: vlhký substrát
Hnojivo: v zálivce
Řez: příklad Rýnsko-hessenské vedení je tvar, u něhož se většinou aplikuje Guyotův řez
Teplota: do -15°C

VINNÁ RÉVA MODRÝ PORTUGAL

pozdní odrůda. Hrozny dozrávají koncem října. Hrozen je středně velkého až velkého, poměrně kompaktního tvaru. Plodnost je pravidelná.

Požadavky pěstování
Půda: zahradni zemina, kompost - pH 6,6 až 7,2 neutrální
Světlo: slunné stanoviště
Zálivka: vlhký substrát
Hnojivo: v zálivce
Řez: příklad Rýnsko-hessenské vedení je tvar, u něhož se většinou aplikuje Guyotův řez
Teplota: do -15°C

VINNÁ RÉVA FAVOR

pozdní odrůda. Bujné hrozny dozrávají koncem října. Hrozen je středně velkého až velkého, poměrně kompaktního tvaru. Plodnost je pravidelná.

Požadavky pěstování
Půda: zahradni zemina, kompost - pH 6,6 až 7,2 neutrální
Světlo: slunné stanoviště
Zálivka: vlhký substrát
Hnojivo: v zálivce
Řez: příklad Rýnsko-hessenské vedení je tvar, u něhož se většinou aplikuje Guyotův řez
Teplota: do -15°C

JABLONĚ



ŠVESTKY



SLIVONĚ



ŠVESTKOMERUŇKA DAPPLE DANDY

je nový mezidruhový kříženec švestky a meruňky. Plody této odrůdy jsou velké, kulaté. Dužnina je růžová, velmi sladká, šťavnatá. Sklízí se v září.


BLŮMA



TŘEŠNĚ



RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ

Oranžové plody mají vysoký obsah vitamínů a obdivuhodné léčivé účinky např. při léčbě žaludečních vředů. Hodí se buď k přímému konzumu, nebo ke konzervaci (džemy, sťávy a džusy apod.).

Potřebují propustnější půdy, s dobrou zásobou vláhy. Jsou vhodné pro všechny oblasti, snáší i zakouřené aglomerace. Sází se 2 až 3 m od sebe. Keř: 2 - 3 m vysoký, s otrněným obrostem. Samičí rostlina kvete drobnými žlutavými květy v úžlabí listů. Květy opylovače jsou hnědé. Plodnost: Vysoká a pravidelná. Plod: Oranžová až oranžově žlutá bobule o příčném průměru 5 až 8mm, se stopečkou. Bobule mají vysoký obsah vitamínu C (jako černý rybíz) a nezvykle vysoký obsah karotenu. Používají se k výrobě nápojů, želé, past a podobně, samotné nebo ve směsi s jiným ovocem. Zrání: Od poloviny srpna do poloviny září. Zdravotní stav: Netrpí chorobami ani škůdci. Při nesprávné agrotechnice, v důsledku vysokých dávek dusíku, obrost nevyzrává a později je poškozován verticilliózou. Opylování: Rostlina je dvoudomá, anemofilní (větrosnubná). Kvete ve druhé polovině dubna.

MORUŠE ČERNÁ BZENECKÁ

je dlouholetý stromek, který roste do velikosti okolo 10 m. Ovoce z tohoto keře má černou barvu, tvarem připomíná ostružinu, má výbornou, sladkou chuť a hodí se k přímému konzumu i dalšímu zpracování. Plody moruše bzenecké nebarví a tak nemusíte mít strach, že byste se při jejich ochutnávání ušpinili. 

Na našem území se moruše pěstují už po staletí,jsou  teplomilné , proto jim vyhovují teploty, které neklesnou pod -18°C. Nejlépe jim vyhovují výhřevné, dostatečně propustné půdy (zahradnický substrát smíchaný s kvalitním kompostem). Nesnášejí přemokření. V prvních letech výhonky u této rostliny stříháme, v dalších letech jim necháme  volnější růst a korunku prosvětlujeme jen občas. Moruše začínají plodit ve třetím až čtvrtém roce po vysazení. Plody mají válcovitý tvar a vyrůstají na větvičkách ve skupinách. Moruše je proslulý také tím, že se bez něho neobejde výroba hedvábí. Její listy tvoří výhradní stravu bourci morušovému. Jistě Vás tato rostlina zaujme nejen svými chutnými plody, ale i svým vzrůstem.

ARONIE ČERNÝ JEŘÁB

Aronie keřová je sladkoplodý černý jeřáb. Plody jsou černé malvičky velikosti hrachu uspořádané v hustých chocholcích. Obsahují cenné látky, vitamíny C,P,PP,B2,B9, karoten a rutin. Rutin se používá v lékařství proti žaludečním vředům, vysokému tlaku a dalším nemocem. V kuchyni mají plody všestranné použití. Lze je zpracovávat podobně jako černý rybíz. Zavařeniny z černých jeřabin se hodí k pikantním pokrmům a mohou nahradit klikvový rosol.

Druh Aronia melanokarpa je u nás zastoupen jedinou odrůdou "Nero", vyšlechtěnou V.I.Mičurinem. Není náročný na půdu a klima. Roste a plodí i v horších půdách a nepříznivých klimatických podmínkách. Nástup plodnosti je velmi časný, vysoký a pravidelný. Keř je nižší, výšky asi 1,5 m kulovitý a středně hustý a uplatní se také jako plotový a krycí keř. Tento druh dozrává v první polovině září a netrpí chorobami ani škůdci. Odrůda je samosprašná. U této rostliny vystačíme s výchovným řezem, při němž odstraňujeme nízké větve a příliš husté výhony. Při výsadbě postupujeme stejně jako např. u keřového rybízu. Do vykopané jámy dáme na dno vrstvu dobrého kompostu. Po výsadbě rostlinu důkladně zalijeme. Každoročně pak přihnojujeme např. Cereritem.

ČERVENÝ RYBÍZ

Rybíz Junifer je raná odrůda. Bobule jsou velké, mají dobrou, sladkokyselou chuť a zrají koncem června odolná proti padlí.


ČERNÝ RYBÍZ



ANGREŠT

Angrešt Spinefree je beztrnná, rezistentní odrůda angreštu s červenými plody. Mladé rostliny této odrůdy mohou mít někdy na spodku výhonů drobné trny. Plodné výhony jsou však bez trnů a sklizeň je tak velmi pohodlná.

Angrešt patří mezi rostliny nenáročné na pěstování. Sází se do propustné, neutrální, humózní půdy (klasický zahradnický substrát) na slunné nebo polostinné stanoviště s dostatkem vláhy. Z jara je vhodné provést řez, kterým odstraníte staré, poškozené větve.

JOSTA

je kříženec angreštu a černého rybízu. Je opadavá a netrnitá, její listy jsou podobné listům rybízu. Plodem jsou tmavé bobule sladké chuti. Se svým vysokým obsahem vitamínu C jsou výborné nejen k přímému konzumu, ale také ke kuchyňskému zpracování.

Angrešt, rybíz a josta patří mezi rostliny nenáročné na pěstování. Sází se do propustné, neutrální, humózní půdy (klasický zahradnický substrát) na slunné nebo polostinné stanoviště s dostatkem vláhy. Z jara je vhodné provést řez, kterým odstraníte staré, poškozené větve. Pokud zakoupíte prostokořenné rostliny, tak jejich kořeny před výsadbou na několik hodin namočte a konečky sestřihněte. Výhony prostokořenných sazenic sestřihněte na 1/3. Prostokořenné sazenice se sází na jaře a na podzim. Kontejnerované sazenice lze sázet celoročně (do zámrazu půdy). Pokud jsou kontejnery hodně prokořenělé, tak doporučujeme rozvolnit kořenový systém, aby se kořeny rozrůstaly do okolí.

BRUSINKA CRANBERRY BIG PEARL

Brusinka BIG PEARL (Vaccinium macrocarpon Big Pearl) patří do skupiny amerických neboli cranberry brusinek. Velké plody se používají k výrobě šťáv, džusů, na zavařeniny nebo je lze jinak zpracovávat. Léčivé účinky mají i listy z rostliny, nejčastěji se využívají na čaje, které mají blahodárné účinky na močové cesty a jejich záněty.

Velkoplodá brusinka pochází z chladnější části Severní Ameriky, kde roste na kyselých půdách,mírně zastíněných. V našich podmínkách se nechá velmi dobře pěstovat na vlhkých rašelinných místech,v mírném polostínu. Rostlina tvoří plazivý keřík se štíhlými plazivými výhonky, až jeden metr dlouhými. Listy jsou eliptické až podlouhlé 6-18 mm dlouhé. Plody jsou jedlé, vhodné k nakládání jako lesní brusinky, ještě sladší budou po přejití prvním mrazem. Brusinka se musí pěstovat zásadně na kyselých půdách. Nejvhodnější je vybrat pro každou sazenici jamku 30x30x30 cm a naplnit rašelinou. Vhodné místo je v mírném polostínu, kde se rostlinám velmi dobře daří. Vyžaduje dostatek vlhka, nesnáší sluneční úpal a sucho. Během vegetace je rostliny nutno přihnojit kombinovaným hnojivem,bez obsahu vápna. Tím docílíme maximálního množství plodů na jednu rostlinu.

JAHODNÍK SENGA SENGANA

polorané má středně velké, pevné plody. Dužina je také pevná a barva plodů sytě červená, lesklá. Chuť jahod je sladce navinulá až příjemně nakyslá, specificky kořenitá. Jahodník Senga sengana odnožuje středně silně. Jedná se o všestrannou odrůdu, nenáročnou a odolnou. Možné je občasné napadení některými chorobami, jako je například plíseň šedá, ale i přesto je stále jednou z nejpěstovanějších u nás. Oblíbená je hlavně z důvodu vysoké plodnosti - na jednu rostlinu až 150 plodů a to i v sušších oblastech.


JAHODNÍK STÁLEPLODÍCÍ POLKA

velmi raný má kuželovité plody tmavě červené barvy s výrazným leskem. Chuť plodů je lahodná a sladká a lze je tedy využít jak k přímému konzumu, tak na další zpracovní nebo mražení. Jahodník Polka se vyznačuje celkově zdravým a rychlým růstem, vysokou odolností proti mrazu a v prvních dvou letech také velkými výnosy. Tato odrůda jahodníku byla vyšlechtěna jako náhrada odrůdy Senga-sengana, avšak vhodnější na další zpracování. Polka je odolná proti všem houbovým chorobám, pouze citlivost na plíseň šedou je větší.


MALINÍK

je stáleplodící odrůda, která plodí i na jednoletých výhoncích. Plody jsou velké, červené a velmi lahodné. Plody dozrávají v srpnu a sklízí se až do prvních mrazíků. Maliník Polka je silnějšího vzrůstu a odolný proti plísni.

Maliníky patří mezi nenáročné rostliny a jejich pěstování je vhodné i pro začátečníky. Rostlina se obnovuje letorosty z kořenových odnoží. Plodí na jednoletých i dvouletých výhonech. Maliníky, které nabízíme jsou zakořeněné v přepravních konterejnerkách, takže je lze sázet od jara do podzimu. Maliny se sází do neutrální (mírně kyselé) půdy, která musí být bohatá na živiny a s dostatkem vláhy. Přihnojování je doporučeno ve třech fázích a to, brzy na jaře, koncem května a po sklizni. Můžete používat hnojiva na drobné ovoce, Cererit nebo použít jiná přírodní hnojiva. Ideální je rostlinu sázet na slunečné stanoviště, ale dařit se jí bude i v polostínu. Řez maliníku: Stáleplodící (remontantní) odrůdy je možné řezat dvojím způsobem: 1) Seříznout všechny výhony po odplození na podzim, těsně nad zemí. Maliník pak ale plodíc pouze jednou, na podzim. Plody však bývají větší. 2) Po letní sklizni vyřezat výhony, ze kterých se sklízelo. Zůstanou pouze nově narostlé výhony, ze kterých se bude sklízet na podzim. Těmto výhonům se po odplození sestřihnou vršky (cca 30cm) a bude se z nich sklízet znovu, další léto. Při každém řezu maliníků zároveň odstraňujeme uschlé, polámané, velmi slabé nebo napadené výhony. Rostlina se prosvětlí, zesílí a další výhony pak mohou lépe růst.

OSTRUŽINÍK



OSTRUŽINOMALINÍK



KAMČATSKÁ BORŮVKA

Zimolez kamčatský AMUR a ALTAJ je opadavý, kompaktní keř s lahodnými plody. Plody jsou střední velikosti a mají velmi dobrou, sladkokyselou chuť, úrodný keř odolný proti mrazu. Rostlina je částečně cizosprašná, doporučujeme ji vysazovat s jinou odrůdou zimolezu.

Zimolezy patří mezi nové perspektivní druhy drobného ovoce. Jedná se o keř dorůstající do výšky 1,5 metru. Fialové podlouhlé plody svou chutí velmi připomínají borůvky. Na rozdíl od nich, však tuto rostlinu pěstujeme v klasickém zahradnickém substrátu (nesnáší rašelinu). Má velmi krátkou vegetační dobu. Kvete zpravidla v dubnu a už v květnu dozrávají na rostlině plody. Pro dobrou plodnost je důležité rostliny na jaře přihnojit Hydrokomplexem nebo Cereritem. Rostliny jsou sice samosprašné, ale pokud vysadíte více rostlin, docílíte daleko vyšších výnosů. Koncem července začínají zasychat a opadávat listy a rostlina ukončuje růst. Rostlina nevyžaduje řez, zhruba po 4 letech můžeme odstranit staré větve a tím rostlinu zmladit.

KANADSKÁ BORŮVKA

Kanadská borůvka je velmi úrodná a nevymrzá. Plody jsou vynikající chuti.

Borůvka Kanadská, chocholičnatá, zahradní, hroznovitá, nebo také americká. Jsou různé názvy, které označují jeden a ten samý druh borůvek. Tento druh borůvek má na rozdíl od různých náhražek jako zimolezy a muchovníky znamenitou chuť a aroma, patří mezi nejvyhledávanější ovoce zejména mezi dětmi. Plody borůvek právem zařazujeme mezi nejzdravější ovoce. Obsahují vitamíny, minerální látky a barviva, které mají mimořádné příznivý vliv na lidský organismus zvyšují obranyschopnost, výborně působí proti průjmům. Částečně pomáhají při léčbě cukrovky, dny a revmatismu. Lidové léčitelství doporučuje každému sníst ročně alespoň 1,5 kg čerstvých borůvek pro vyčištění organismu. Pro dobré výsledky při pěstování těchto borůvek je třeba dodržet dva základní faktory: kyselou půdu a dostatek vody. Z našich zkušeností vyplývá, že nejideálnější způsob pěstování je následující. Pokud chceme pěstovat borůvky ve volné půdě, jsme nuceni připravit jámu 0,5 x 0,5 x 0,5 m, kterou vyložíme fólií do které uděláme několik malých dírek a naplníme čistou rašelinou. Pokud máme k dispozici kvalitní kompost, nebo rozleželý hnůj můžeme přidat na dno jámy. Po výsadbě do takto připravené země nemusíme první dva roky hnojit a poté přihnojujeme hnojivy na kyselomilné rostliny, nebo speciálními hnojivy na borůvky. Pokud tedy dodržíme dostatečnou kyselost půdy, to znamená PH okolo 4,5 a dostatek vody, odmění se nám rostliny každoročně bohatou úrodou vynikajících plodů. Rostliny nevyžadují pravidelný řez, ale cca po čtyřech letech odstraníme staré proschlé větve. Tyto borůvky se dají s velkým úspěchem pěstovat i v nádobách na balkoně či na terase. Musíme pamatovat na to, že čím větší nádoba, tím větší úroda. Pro pětileté rostliny doporučujeme nádobu o objemu alespoň 45 l, naplněnou již zmíněnou směsí rašeliny a písku. Tyto borůvky jsou velmi odolné vůči mrazu a dají se pěstovat i v oblastech do 800 m nad mořem.

INDIÁNSKÁ BORŮVKA VICKY

Amelanchier Lamarckii Vicky je atraktivní keř, který dokonale kombinuje funkci okrasnou a užitkovou. Na jaře je obalený sněhově bílými, vonnými květy. V létě přinese bohatou úrodu lahodných plodů a na podzim se jeho listy neuvěřitelně vybarvují. Indiánská borůvka je absolutně mrazuvzdorný keř a dokonce i květy jsou velmi odolné mrazu a tak bohatě plodí i v letech, kdy Vám ostatní ovoce pomrzne.

Amelanchier je původní rostlina kanadských prérií a v Kanadě je pěstován v mnoha odrůdách na plantážích. Amelanchier je krásný keř,dorůstající asi do 1,5-2 m výšky. Může se též zapěstovat jako stromek. Nejvyšší hodnotou muchovníku je jeho vysoká odolnost vůči zimě a rané dozrávání plodů. Může být pěstován ve vyšších polohách i na krajním severu, kde plodí a dozrává každoročně a kde jiné ovocné druhy nemohou růst a plodit. V zimě snese i -40 °C. Vysazené rostliny začnou plodit již 3. rok po výsadbě a plodí každoročně po dobu 40-50 let. Keř je samosprašný. Na zahradě stačí i jen jedna rostlina a dobře plodí. Průměrná úrodnost z jednoho keře je 8-12 kg oválných tmavofialových bobulí s vysokým ojíněním. Bobule podle vzhledu snadno zaměníte s velkoplodými borůvkami. Bobule jsou šťavnaté, sladké příjemné chuti a barva plodů je atraktivně červená. Rozkvétá v dubnu a květy snesou jarní mrazíky až do mínus 5-7 °C plody dozrávají od poloviny června do poloviny července. Muchovník roste dobře a zdravě v každé půdě a téměř není napadán chorobami a škůdci. Výsadba a péče o keř: I když bude růst a plodit bez jakékoliv péče, za dobrou péči a přípravu půdy se odvděčí vyšší úrodou a kvalitnějšími plody. Tedy: mladé rostliny můžeme vysadit do jamek 60x60x60 cm naplněných kompostem smíchaným s vyrytou zeminou. Zálivka po výsadbě je nezbytná, aby rostliny dobře zakořenily. Pokud jsou dobře zakořenělé, snesou i dlouhé období sucha mnohem lépe než jiné ovocné druhy. Prvním rokem na jaře se výhony na keřích mohou seříznout na 1/3 délky, aby se keř lépe rozvětvil. Pokud se na výhonech přestanou vytvářet nové, mladé výrůstky, keř se omlazuje tak, že vždy 1/3 výhonů ořeže na úrovni půdy (podobně jako u rybízu). U nás škůdci zatím netrpí. Keř koření do hloubky až 140 cm a kořeny se široce rozkládají až do dvojnásobku průměru koruny, takže vodu i přihnojení spolehlivě najde. Sklizeň a využití plodů: Od poloviny června bobule muchovníku dozrávají. za slunečného počasí se sklízí na dvakrát. Když je chladněji je sklizeň postupná. Dužina plodů je šťavnatá. Pro vyšší výtěžnost šťávy je výhodné, pokud se plody nechají po sklizni ještě asi 7 dnů přezrát. Pak se vylisuje až 80 % šťávy. Šťáva má nádhernou karmínovou barvu a v kombinaci s rakytníkem vytváří podle zastoupení celou barevnou škálu pro míchané nápoje.

AMELANCHIEROVA BORŮVKA


Amelanchier je původní rostlina kanadských prérií a v Kanadě je pěstován v mnoha odrůdách na plantážích. Amelanchier je krásný keř,dorůstající asi do 2 m výšky. Může se též zapěstovat jako stromek. Nejvyšší hodnotou muchovníku je jeho vysoká odolnost vůči zimě a rané dozrávání plodů. Může být pěstován ve vyšších polohách i na krajním severu, kde plodí a dozrává každoročně a kde jiné ovocné druhy nemohou růst a plodit. V zimě snese i -40 °C. Vysazené rostliny začnou plodit již 3. rok po výsadbě a plodí každoročně po dobu 40-50 let. Keř je samosprašný. Na zahradě stačí i jen jedna rostlina a dobře plodí. Průměrná úrodnost z jednoho keře je 8-12 kg oválných tmavofialových bobulí s vysokým ojíněním. Bobule podle vzhledu snadno zaměníte s velkoplodými borůvkami. Bobule jsou šťavnaté, sladké příjemné chuti a barva šťávy je nádherně karmínová. Muchovník patří k nejrannějším medonosným rostlinám. Rozkvétá v dubnu a květy snesou jarní mrazíky až do mínus 5-7 °C plody dozrávají od poloviny června do poloviny července. Muchovník roste dobře a zdravě v každé půdě a téměř není napadán chorobami a škůdci. Výsadba a péče o keř: I když bude růst a plodit bez jakékoliv péče, za dobrou péči a přípravu půdy se odvděčí vyšší úrodou a kvalitnějšími plody. Tedy: mladé rostliny můžeme vysadit do jamek 60x60x60 cm naplněných kompostem smíchaným s vyrytou zeminou. Zálivka po výsadbě je nezbytná, aby rostliny dobře zakořenily. Pokud jsou dobře zakořenělé, snesou i dlouhé období sucha mnohem lépe než jiné ovocné druhy. Prvním rokem na jaře se výhony na keřích mohou seříznout na 1/3 délky, aby se keř lépe rozvětvil. Pokud se na výhonech přestanou vytvářet nové, mladé výrůstky, keř se omlazuje tak, že vždy 1/3 výhonů ořeže na úrovni půdy (podobně jako u rybízu). U nás škůdci zatím netrpí. Keř koření do hloubky až 140 cm a kořeny se široce rozkládají až do dvojnásobku průměru koruny, takže vodu i přihnojení spolehlivě najde. Sklizeň a využití plodů: Od poloviny června bobule muchovníku dozrávají. za slunečného počasí se sklízí na dvakrát. Když je chladněji je sklizeň postupná. Plody obsahují 8-12 % cukru, organické kyseliny, třísloviny, až 1 % pektinů, karotin,vet. C, vit. B2 a také až 1000mg proc.anthokyanů, které jsou nově poznány jako aktivní činitelé v prevenci celé řady chorob a hlavně rakoviny. Dužina plodů je šťavnatá. Pro vyšší výtěžnost šťávy je výhodné, pokud se plody nechají po sklizni ještě asi 7 dnů přezrát. Pak se vylisuje až 80 % šťávy. Šťáva má nádhernou karmínovou barvu a v kombinaci s rakytníkem vytváří podle zastoupení celou barevnou škálu pro míchané nápoje. Z plodů může být zavařenina, kompot.

RŮŽE DUŽNOPLODÁ KARPATIA - JABLÍČKOVÁ RŮŽE

je vzpřímený, bujně rostoucí, bohatě větvený keř s pravidelnými a vysokými výnosy. Plody jsou lesklé, jasně červené šípky válcovitého až hruškovitého tvaru. Mají mimořádně vysoký obsah vitamínu C a minerálních látek.

Bujně rostoucí keř dosahující výšky 2-2,5m a šířky 1-1,5m. Rostlina je nenáročná na půdu a lze ji pěstovat na všech stanovištích. Jednoleté výhony jsou řídce ostnité s vínově červeným zbarvením. Plody dozrávají postupně od konce srpna do poloviny září, pak měknou, ale neopadávají. V době zralosti jsou pevné a krátkodobě se mohou skladovat. Využívají se stejně jako šípky z planých růží. Samosprašná odrůda odolná proti mrazu.

RŮŽE BEDRNÍKOLISTÁ

Jde o botanický druh, který je domácí téměř v celé Evropě, v jihozápadní Asii a západní Sibiři. U nás patří k silně ohroženým druhům. Ve volné přírodě se vyskytuje v teplejších vinařských oblastech. Vykvétá během května až června jednoduchými květy bílé barvy se žlutým středem, které mívají někdy nádech do žluta nebo do růžova. Vytváří 1 metr vysoký keř se silnými výhony, přičemž značně roste do šířky. Velmi zajímavě zbarvené jsou šípky, mají černo-fialovou barvu. Růže bedrníkolistá v zahradě


AKÉBIE PĚTIČETNÁ

patří mezi částečně opadavé liány. Tato rostlina roste velmi rychle, její přírůstek za rok může být až 1m. Plody připomínají tvarem malé okurky a jsou jedlé. Akébie se hodí např. k pergolám nebo plotům.

Akébie se sází do propustné, neutrální půdy na slunné nebo polostinné stanoviště. Patří mezi mrazuvzdorné rostliny, ale menší rostliny je vhodné na zimu přikrýt.

KLANOPRAŠKA ČÍNSKÁ

známá také pod názvem "Ovoce pěti chutí". Tato liána je celá léčivá a má velmi silné tonizující účinky na organismus. Nejvíce účinných látek je v bobulích, které se používají např. na výrobu čajů, sirupů a džemů.

Schizandra Chinensis Baill je známa též pod názvem Strom pěti chutí. Klanopraška je vysoce odolná vůči mrazu snese –30 °C. Při výsadbě dejte pod rostlinu kvalitní kompost nebo zahradnický substrát. Je to liána takže nezapomeňte na oporu po které poroste. Rostliny vyžadují dostatečnou zálivku. Je to rostlina světlomilná, ale je nutné zastínit kořeny, aby nedošlo k jejich přehřátí. Schizandra je dřevitá liána, má nevýrazné bílé květy a hroznovitá souplodí, která jsou tvořena až 40 bobulemi jasně červené barvy. Používají se plody, listy a výhony. Bobule se mohou zpracovat do marmelád, nápojů, sušit, uchovat mražené nebo v cukru. Výborný je též čaj z listů a větviček. Rostlina je jednodomá, ale v některých letech vytváří pouze samčí nebo pouze samičí květy, proto je lepší vysazovat více rostlin.

KIWI Actinidia arguta Jumbo samice, Actinidia arguta weiki samec

Rostlina z čeledi Actinidiaceae - čnělkovcovité a rodu aktinídie, která dorůstá až 10 m délky. Tuto odrůdu tvoří pouze samičí rostliny, druh je jinak dvoudomý. Jedná se o ovocný druh drobnoplodého kiwi, který může sloužit i jako okrasná popínavá rostlina. Plody na dřevině dozrávají od konce září až do listopadu, mají podlouhlý tvar a zelenou barvu. Jsou velké 4-5 cm. Nenápadné, bílé květy rozkvétají v červnu. K opylení a tudíž ke vzniku plodů je nutné mít samčí rostlinu jiné odrůdy, jinak rostlina neplodí a má pouze okrasný účel. Samotná dřevina je ovíjivou opadavou liánou, s pilkovitými, protáhle vejčitými a sytě zelenými listy. Ročně dokáže přirůst přibližně 60 až 150 cm.

Vyhovují jí běžné humózní, středně vlhké, spíše mírně kyselé půdy a stanoviště slunné či polostinné. Ve dřevě je odrůda mrazuvzdorná do cca - 25 °C. Trpí na jarní mrazíky, které mohou dost značně ovlivnit násadu plodů. Pro výsadbu jsou proto vhodnější chráněné polohy nejlépe s jižní až jihozápadní expozicí. Řez provádíme v předjaří. U rostlin určených k okrasným účelům provádíme řez tvarovací či omezovací. U rostlin určených pro sklizeň ovoce řežeme radikálněji, odstraňujeme především odplozené výhony. Rostlina aktinídie se používá jako popínavá rostlina k pokrytí pergol, trámů, nebo stromů.

FÍKOVNÍK BROWN TURKEY (Ficus carica Brown Turkey)

patří mezi jednu z nejotužilejších odrůd fíkovníků, který plodí i v našich podmínkách. Opadavý keř roste do velikosti cca 1,5-2m. Plody dozrávají od září (podle klimatických podmínek), mají velkou velikost, fialovou až hnědo-červenou barvu a sladkou chuť. Fíky se hodí k přímému konzumu i dalšímu zpracování. Fíkovník Brown Turkey je odolná odrůda, která lze pěstovat celoročně venku, menší rostliny doporučujeme před zimou chránit vrstvou chvojí nebo přihrnutou hlínou. 

Fíkovníky patří mezi nejodolnější subtropické rostliny. Jeho výhodou je, že se dá pěstovat i v květináčích, nebo ve větších nádobách. Tyto přes léto umístíme na slunném místě venku a v zimě uchováme v chladné, možno i tmavé místnosti, např. sklepě. Je to opadavá rostlina, takže v zimě, kdy nemá listy, může být i v úplné tmě. Starší rostliny jsou mrazu odolné, protože mají vyzrálé dřevo. Stačí je chránit jako růže, zahrnout hlínou a přikrýt chvojím, když se vám stane, že rostlina omrzne, z kořenů vyraší vždy nové, rovněž plodonosné pruty. Fíkovník je bujně rostoucí keř a při dobrém ošetření Vám poskytne dvě sklizně ročně. Ve volné půdě za příznivých tepelných podmínek má roční přírůstky až 2 m dlouhé. V květináčích roste pomaleji. Nezralé plody jsou zelené, tvaru hrušky. Postupně se zvětšují a zbarvují do žluta nebo do fialova a měknou. Na vzrostlém keři je možno sklidit značné množství kvalitních, velikých a sladkých plodů. Je možno je sušit jak je všichni známe z obchodů. Fíkovník vyžaduje zeminu složenou ze zahradnického substrátu a 10% písku. Zemina musí být propustná. Během vegetace vydatně zalévejte. Během jara a léta přihnojujte pravidelně jednou týdně univerzálním hnojivem. V září můžete přihnojit hnojivem se zvýšeným obsahem draslíku. Fíkovník má vegetační klid 6-8 týdnů, v té době je bez listů a proto zaléváme málo, jenom aby zemina úplně nevyschla. Pokud chcete rostlinu zakrátit je dobré provádět řez brzy na jaře (konec února). Nasazené a nevyzrálé plody z podzimní násady po opadu listů na rostlině přezimují, v příštím roce pokračují v růstu a velmi brzo dozrají. To platí při zimování ve sklepě, ve volné půdě na zahradě fíkovník dává většinou jednu úrodu.

MANDARINKA - CITRÓN

Červená tahitská limetka je velmi úrodný a dekorativní citrus. Prakticky celoročně kvete a plodí. Červené plody jsou velmi šťavnaté.

Citrusy jsou stálezelené subtropické až tropické dřeviny rodu citrus, do kterého řadíme pomerančovník,citroník, mandarinku, grapefruit cedrát, laim, bigarádie, limet, šedok, bergamot a jiné. Většina rodu citrus jsou keře nebo malé, až středně veliké stromy. Jsou zajímavé tím, že se nechají pěstovat i v nádobách nebo větších květináčích,kde kvetou i plodí. Plody normálně vyzrávají a svojí kvalitou se neliší od dovážených. Květy jsou bílé, nebo vně růžové, mající 5 korunních lístků. Intenzivně a příjemně voní, bohatě medují. Citrusy jsou jednodomé a vytvářejí obojaké květy a většina je samosprašná. Jen u málo druhů a odrůd je nutné opylení cizím pylem. Květy se tvoří hlavně na jednoletém dřevě. Pokud Vám rostlina kvete v bytě je potřeba květy opylovat. Jsou druhy, které kvetou jen jednou ročně (pomerančovník, grapefruit), jiné kvetou vícekrát (Meyerův) nebo s krátkými přestávkami (citroníky). Rostliny, které jsou množeny řízkováním nebo roubováním, začínají kvést a plodit již ve druhém roce. Od kvetení až do uzrání plodů je u nejranější - mandarinka Unschiu 5-6 měsíců, rané pomeranče dozrávají za 6-7 měsíců, citrony za 7-8 měsíců,pozdní odrůdy až za 11-14 měsíců. U některých citrusů jsou na rostlině současně plody dozrávající, malé zelené, květy nebo poupata. Na výživu plodů potřebuje rostlina na jeden plod 20-30 listů. Aby citrusy dobře rostly a bohatě plodily, potřebují určité podmínky. K nejdůležitějším patří dostatek tepla, světla, vláhy a odpovídající půda. Optimální teplota pro růst většiny citrusů je 22-24 ° C. Aktivní růst začíná již kolem 12 °C. Pokud teplota klesne pod 10 °C přecházejí citrusy do stavu vynuceného klidu, který snášejí i několik měsíců bez poškození. V tomto stavu se snižuje nárok na vodu i živiny. Takto rostlina mnohem snadněji přečká nepříznivé podmínky období zimování. Pro rostliny roubované na trifoliátě je tento způsob zimování nutností, jinak dochází k opadu listů a rostlina může i zahynout. Všechny pěstované citrusy jsou rostlinami světlomilnými. Pomerančovník, mandarinka a grapefruit snášejí dobře přímé sluneční světlo citroníku lépe vyhovuje světlo rozptýlené (lehké zastínění rákosem). Při přenesení citrusů v letních měsících z bytu ven, je nutné vždy přistínění rákosem, nebo je umístit pod řídké koruny stromů. Citrusy jsou rostlinami vláhomilnými. Zálivku provádíme podle potřeby vždy vlahou a měkkou vodou. Nevhodná je voda obsahující chlór. Celý kořenový bal musí být dobře provlhčený. Nesnáší však dlouhodobé přemokření. V zimě u rostlin, které přezimují v chladu, je nutné omezit zálivku na minimum. Rostlinám nejlépe vyhovuje speciální zemina na citrusy, kterou lze již i zakoupit. Můžeme ji též nahradit směsí zahradnického substrátu, těžké jílovité zeminy a písku v poměru 2:1:1. U rostlin v květináčích tvoří zemina spíše fyzikální prostředí pro aktivitu kořenů, než-li zdroj živin. Tudíž je nutnoprovádět přihnojování kombinovaným hnojivem na citrusy. Přihnojujeme v letních měsících každý týden. Špatně živené citrusy zanechávají na listech typickou kresbu. Citrusy jsou stromy či keře, a proto je zapotřebí jim dát pro růst dostatečně veliké květináče. Pro jednoleté rostliny (květináče 10-12 cm, dvouleté rostliny 14-16 cm, tříleté 20-24 cm,čtyřlet 9 kolem 30 cm a starší větší nádoby. Přesazujeme až kořeny půdu v nádobě prokoření,a to nejlépe v březnu. Na dno dáme dobrou drenážní vrstvu. Pokud koupíte rostlinu s poupaty nebo květy je nutné ji cca 3 týdny rosit aby poupata neopadala.

PEPINO GOLD

neboli melounový keřík, sklidíte desítky chutných plodů, chutí podobných cukrovým melounům.

Vytrvalý bylinný keřík, dosahující výšky až 80 cm podle stanoviště. Pěstujeme jej přes léto ve velkém květináči na balkoně nebo na zahradě. Keřík je krásný v závěsných květináčích, zvláště když jsou ověšeny zlatožlutými plody. Podle našich zkušeností v květináči plodí více než ve volné půdě. Ošetřování během vegetace spočívá v pravidelné zálivce a hnojení. Je nutno dbát na to, aby půda byla stále stejnoměrné vlhkosti, neboť v tom je základ úspěšného pěstování. Vyžaduje hůmózní půdu, pravidelné přihnojování (1x za 14dní) a dostatek světla. Vytváří bohatý keřík, květy jsou modrofialové, samosprašné. Plodem je krásná bobule vejčitého tvaru s lesklou slupkou. Barva plodu, který se velmi rychle zvětšuje, přechází od zelené do žluté až žlutooranžové i s podélnými fialovými pruhy. Dužnina je po dozrání šťavnatá, velmi intenzivně voní. Plody jsou bohaté na vitamíny, obsahují nejvíce vitamínu C. Ve volné půdě dosahuje plod až 1/2 kg váhy. Největšího květenství dosahuje na jaře a koncem léta. Plody sklízíme v plné zralosti, tímto svou chutí předčí plody k nám dovážené. Přes zimní období rostlinu uchováváme na světlém místě, při minimální zálivce a v únoru, dle potřeby provedeme hluboký řez. Přesadíme do většího květináče a po 15 květnu dáme ven. NA ZIMU UKLIDIT!!!

KUSTOVNICE ČÍNSKÁ (Lyceum chinensis) - GOJI

je opadavý keř pocházející z Asie. Rostlina roste do velikosti cca 2,5m. Mohutné větve rostou převisle a rozklánějí se do šířky. V létě na keři rozkvétá spousta drobných, fialových květů, které jsou opylují včely. Začátkem podzimu rostlina začíná plodit. Plodem je červená bobule , která má mnoho příznivých účinků na lidský organismus. Bohužel v naší nadmořské výšce (450m. nad m.) nemáme pozitivní zkušenosti s plodností Kustovnice čínské, proto neručíme za to, že Vám rostlina bude bohatě plodit, ale snažíme se poskytnout podrobný návod se kterým byste měli plodnosti dosáhnout.

Kustovnice se sází do neutrální půdy, měla by být spíše lehčí, písčitojílovitá. Před výsadbou je doporučeno dát na dno jámy vyzrálý hnůj nebo kompost. Okolo rostliny je třeba udržovat čistou půdu bez plevelů, ke které Vám pomůže např. mulčovací kůra.
Hnojení: Chlevská mrva se dává dle možností na podzim. Koncem dubna přihnojujeme močovinou, v květnu až červnu superfosfátem. Od konce května až po celé období kvetení a násady plodů každých 15 - 20 dnů důkladný výživový postřik na list, listovým hnojivem.
Závlaha: Zalévejte každých 2-5 dní od konce dubna až do poloviny června dle možností. Jednou až dvakrát v září a říjnu. První a poslední zálivka by měla být vydatná až 60 mm.
Výchovný řez: Cílem je zajistit brzkou násadu plodů. První rok se hlavní kmen zapěstovává do výšky 50-60 cm. Okolo hlavního kmene si vyberte 3-5 postranních větví rovnoměrně rozmístěných, které budou sloužit jako základ koruny a ty seřízněte na 10-20 cm, aby se podpořilo druhotné větvení. Mezitím nechte 3-4 větve z hlavního kmene bez zaštipování, ty budou sloužit jako dočasná plocha pro rannou násadu plodů. Nově narostlé výše položené větve se zakracují, aby se posílily niže položené výhony. Ve druhém roce vyberte jeden silný, vertikální výhon ze spodního patra jako prodloužení kmene. Zakraťte jej o 10-20 cm, aby se podpořilo větvení. Potom vyberte 1 až 2 pruty a zakraťte je o 10 cm pro plodné výhony. Pokud jsou nějaké vlky z kosterních nebo vedlejších větví, ponechte jeden a zakraťte ho 10-20 cm nad korunou stromu. Potom ponechte 4-5 druhotných výhonů, které budou tvořit drhotnou plodící plochu. Všechny ostatní výhony z hlavního kmene se odstraní. Ve třetím až pátém roce následuje postup z druhého roku a použijte spodní větve, aby posílily a zvětšily korunu. Pokud nějaký vzpřímený výhon vyroste z vrchní části rostliny,ponechte jeden a zakraťte ho 10 -20 cm nad korunou. Když neroste žádný vertikální výhon z hlavního kmene, vyberte 1 - 3 vertikální výhony z vrchních větví 15 - 20 cm od hlavního kmene a zakraťte je, na 20 cm nad korunou. Po pěti letech pěstování dorůstá průměrný strom výšky 1,6 m a šířky koruny 1,5 m. Kmen má průměr asi 6 cm.
.:: © ZAHRADA OPOČNO 2022 ::.